Vše o životě a pro život!!


Myslíš jen na sebe?

Hanka plná radostného očekávání si skládala do batohu věci na zítřejší výlet. V tu chvíli vešla do pokoje maminka se smutnou zprávou, že jejich známou odvezli do nemocnice a její dcerka Anička zůstala bez pomoci sama doma. Maminka chtěla vědět, zda jí Hanka pomůže postarat se o Aničku. Ale ona mlčí. Je ve velkých rozpacích. Ráda by pomohla, ale zítra je přece ten výlet! Výlet, na který se tolik těšila. Maminka to chápe a odchází. Zná svou dcerku a ví, že ji teď čeká velký zápas. Hanka se choulí na židli a usedavě pláče. To, co maminka chce, je moc těžké. Má se zříci výletu? Musí to opravdu být? Nedávno dostala od rodičů horské kolo a to měl být její 1. výlet se spolužáky. Hanka pláče a pláče ... a v slzách jako by se odplavovaly všechny ty krásné představy, které si nastřádala. Zůstává jen obraz osamělé Aničky, kte¨rá tráví svůj život na invalidním vozíku. Na skotačení ostatních dětí se může jen dívat. Ale nikdy nad sebou nepláče. A jak dokáže být vděčná, když ji Hanka odveze do parku! Jak se těší ze zpěvu ptáků, z každého rozkvetlého keře, každé květiny! Hančin pláč utichá. Vždyť nesmí myslet jen na sebe! Nedávno o tom četla ve své Bibli. Tento večer se velmi vroucně modlí a usíná s rozhodnutím, že zítra místo výletu pojede s Aničkou do městského parku.
A ráno .. Hanku vždy budí maminka, ale tentokrát stojí u postele tatínek. S tajemným úsměvem jí oznamuje, že si bere dovolenou a jede i s maminkou na výlet. Hanka nechápe a táta vysvětluje, že bude jejich malý peoton doprovázet autem. A v autě bude dost místa i pro Aničku a její vozík. Co se to děje? Není to jen krásný sen? Ne, sen to není! Hanka cítí, jak ji zvedají tátovy ruce a to už dostává od své šťastné dcerky velkou pusu. To bylo radosti! Těžko říci, kdo měl větší radost. Jestli Anička, Hanka, maminka nebo tatínek. Jisté však je, že největší radost měl Pán Bůh. 
Tak už to v životě bývá: když se něčeho ve prospěch druhých vzdáme, bývá nám dto mnohonásobně vráceno. Každý člověk touží, aby ho měl někdo rád. Málokdo však ví, že nejprve my musíme začít, musíme věnovat svou pozornost i svůj čas druhým. Nechceš to také zkusit? Největším příkladem je Pán Ježíš. Kvůli nám opustil nebe a svého drahého Otce, aby se za nás nechal ukřižovat. Položil svůj život i za tebe, abys směl žít v nebi. Už o tom víš??